Účet
Podepsané deklarace:
Deklarace společného zájmu na dosahování klimatických cílů, na kvalitě životního prostředí a prosperitě České republiky a jejích regionů
V návaznosti na vodíkové memorandum podepsali hejtmani Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje dne 4. 4. 2023 deklaraci s ministrem životního prostředí Mgr. Petrem Hladíkem, která vyjadřuje společný zájem na dosahování klimatických cílů, kvalitě životního prostředí a prosperitě České republiky a jejích regionů.
Karlovarské Prohlášení uhelných regionů
Karlovarský kraj zaktivoval 22 signatářů z 11 evropských zemí, kteří společně slavnostně podepsali „Karlovarské Prohlášení uhelných regionů“, jež usiluje zejména o to, aby se i po roce 2027 nadále cíleně podporovaly uhelné regiony z rozpočtu Evropské unie.
Uzavřená memoranda:
Memorandum o mezikrajské spolupráci transformujících se uhelných regionů v oblasti podpory aplikace vodíkových technologií a koordinovaného rozvoje konceptu "Vodíkových údolí"
Memorandum Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje je společným krokem ke spolupráci v oblasti využití vodíku, a to jak v oblasti podpory aplikace vodíkových technologií, tak v koordinaci rozvoje konceptu “vodíkových údolí“. Podepsáno bylo dne 4. 4. 2023.
Cílem memoranda je podpořit spolupráci transformujících se uhelných regionů tak, aby reálně docházelo k jejich transformaci na prosperující regiony 21. století. Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj jsou dlouhodobě hlavními dodavateli energie pro celou Českou republiku, významnými centry průmyslu a vysokého školství. Firmy sídlící v těchto regionech jsou proto schopny vodík vyrábět a integrovat vodíkové technologie do svých výrobních programů. Univerzity v Moravskoslezském a Ústeckém kraji mají navíc značné znalosti a možnosti spolupracovat s dalšími českými a světovými akademickými pracovišti, aby rozvoj vodíku podpořily výzkumy a přilákaly studenty do nově se etablujících oborů.
Memorandum o společném postoji k podpoře transformace a rozvoji regionu Sokolovsko
Jedná se o memorandum, kde se jeho signatáři zavazují aktivně připravovat na změny, které přicházejí v oblasti transformace a rozvoje regionu z důvodu plánovaného ukončení těžby a zpracování hnědého uhlí. Region Sokolovsko v důsledku těchto změn čelí mnohým výzvám, které jsou zároveň vnímány jako velká šance k pozitivní změně života občanů. Signatáři jsou připraveni být aktéry těchto změn a vedle základních cílů, jako jsou transformace energetiky či zlepšení životního prostředí, jsou připraveni se v oblasti zaměstnanosti aktivně podílet na podpoře projektů, které povedou k úspěšné transformaci, vzniku nových pracovních míst a rozvoji regionu Sokolovsko.
Zúčastněné strany si uvědomují potřeby nedílné participace a koordinace aktivit při rozvoji potřebných oblastí s vědomím důležitosti kroků vedoucích k prohlubování vzájemného partnerství a sdílení informací a vůli společného úsilí směřujícího k rozvoji hospodářsky vyspělého a moderního regionu.
Cílem memoranda je pečovat o všestranný rozvoj regionu území Sokolovska a potřeby občanů zde žijících, podporovat území – rozvoj funkčního území, zlepšit podmínky pro život na území regionu Sokolovska a posílit celkovou prestiž tohoto regionu. Memorandum bylo podepsáno dne 29. 6. 2023.
Memorandum ČZU - Chytrá krajina 2030+
Jedná se o memorandum o spolupráci mezi Českou zemědělskou univerzitou v Praze (dále jen „ČZU“), Sokolovskou uhelnou, právním nástupcem, a.s., SUAS GROUP a.s. a Karlovarským krajem. ČZU připravuje projekt Chytrá krajina 2030+ (dále jen „projekt“), který by měl být spolufinancován z Operačního programu Spravedlivá transformace. Projekt je zaměřen na postupnou transformaci Karlovarského kraje, zejména v oblastech zasažených hornickou činností, v oblasti digitalizace, v oblasti urbanismu a revitalizace území, v oblasti nakládání s podzemními a povrchovými vodami a v neposlední řadě též v oblasti udržitelného rozvoje zemědělství, lesního hospodářství a utváření krajinných prvků.
Cílem projektu je na základě analýzy stavu krajin (lesozemědělská, posttěžební, urbanizovaná i industriální) a jejich hlavních limitů stanovit postupy pro plánování a realizaci jejich budoucí podoby, včetně ověření prostřednictvím pilotních projektů. Návrh memoranda schválila Rada Karlovarského kraje dne 21. 8. 2023. Memorandum bylo podepsáno 28. 8. 2023.
Případové studie hospodářsky a sociálně ohrožených území (HSOÚ):
ORP Sokolov
Sokolovsko, přesněji území obce s rozšířenou působností Sokolov, je součástí Karlovarského kraje, který je jedním ze tří strukturálně postižených krajů České republiky. Nachází se uprostřed známého lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary – Františkovy Lázně – Mariánské Lázně.
Sokolovsko bylo v minulosti, na rozdíl od svého blízkého okolí, orientováno na těžbu a zpracování uhlí, které se těžilo na podstatné části území Sokolovska. Na tuto těžbu pak navazoval těžký a zpracovatelský průmysl. V důsledku ukončení těžby uhlí a s tím spojeného navazujícího průmyslu, začal dříve prosperující region ztrácet ekonomicky a následně i sociálně. To se později projevilo v širším okolí regionu Karlovarského kraje. Sokolovsko je jedním ze tří území obcí s rozšířenou působností, které Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vymezilo jako Hospodářsky a sociálně ohrožená území v Karlovarském kraji. Zpracovaná případová studie podrobně rozvádí a analyzuje dopady na území obce s rozšířenou působností Sokolov a jeho občany.
ORP Kraslice
Kraslicko, je území, vymezené hranicí správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Kraslice, je součástí Karlovarského kraje, jednoho ze tří strukturálně postižených krajů České republiky. Toto území je jednou ze tří oblastí, které Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vymezilo jako Hospodářsky a sociálně ohrožené území v Karlovarském kraji (HSOÚ).
Správní obvod ORP Kraslice je v současné době z hlediska rozlohy druhým nejmenším obvodem a z hlediska počtu obyvatel dokonce nejmenším a také nejméně zalidněným odbodem v Karlovarském kraji. A přitom toto území s bohatou historií zaměřenou převážně dolování mědi, olova a cínu a na textilní průmysl a výrobu hudebních nástrojů patřilo v 16. století k nejlidnatějším regionům v Čechách. Střetává se zde malebné místo k žití s nádhernou přírodou a velmi cenným územím z hlediska ochrany přírody na jedné straně a hospodářsko-sociálními problémy jako například odliv obyvatel, vysoká míra nezaměstnanosti, trend zvyšujícího se stárnutí obyvatelstva, nižší úroveň vybaveností služeb a zařízení v oblasti sociální péče, zdravotnictví, školství a kultury či nízká vzdělanost obyvatelstva na straně druhé. Vše je dáno především špatnou dopravní dostupností území, neexistencí napojení na tranzitní mezinárodní dopravu a příhraniční polohou s nízkým podílem výrobních ploch v území. Kraslicko je známé především pro možnosti rekreace – zimní rekreace v lyžařských areálech Bublava, Stříbrná a Kraslice a mimo zimní sezónu je hojně navštěvováno pro atraktivní cyklistické a turistické trasy a velkým množstvím zejména přírodních a také kulturních hodnot. Zpracovaná případová studie podrobně rozvádí a analyzuje dopady na území obce s rozšířenou působností Kraslice a jeho občany.